Nejlepší chvíle v San Marinu přichází, když odejde poslední větší skupina od Palazzo Pubblico. Na Piazza della Libertà se najednou dá zastavit bez uhýbání fotoaparátům, nad střechami se mění světlo a z hřebene Monte Titano je vidět daleko do krajiny. Přes den tu přitom může být pořádný shon. Pokud máte možnost, nepřijeďte jen na pár hodin mezi dvěma autobusy.
Staré město je malé, ale chodí se v něm pomaleji, než napovídá mapa. Uličky jsou strmé, věže lákají k odbočkám a za každou druhou zatáčkou je vyhlídka, u které člověk zůstane déle, než plánoval.
Kdy jet
Za mě je nejlepší jaro a začátek podzimu. Dá se pohodlně chodit po hřebeni, posedět venku a výhledy nebývají schované za letním oparem. V létě má město příjemně dlouhé večery, přes den ale kamenné ulice hřejí a mezi Guaitou a Cestou se v nejvytíženějších hodinách tvoří proud lidí. Vyrazte ke věžím ráno a po obědě si nechte spíš muzeum nebo dlouhé posezení.
Zima má vlastní kouzlo: méně návštěvníků a ostré světlo nad kopci. Jenže nahoře umí foukat a mlha může během chvíle spolknout výhled, kvůli kterému jste přijeli. Před cestou proto sledujte předpověď přímo pro San Marino, ne jen pro pobřežní Rimini. Pokud letíte v hlavní sezoně, porovnat letenky s předstihem dává smysl; cesta pak pokračuje po zemi.
Jak se dostat letecky a letiště
San Marino nemá vlastní letiště. Nejblíž je letiště Federica Felliniho u Rimini, větší výběr spojení mívá Bologna. Při hledání letu tedy vybíráte letiště v Itálii, nikoli let do samotného San Marina. Jestli přiletíte do Boloni, pokračujte vlakem do Rimini; odtud jezdí autobusy směrem do San Marina. Z riminského letiště se nejdřív potřebujete dostat na vhodné autobusové spojení do města.
Rimini je užitečný orientační bod i pro cestu autem. Od pobřeží se silnice postupně zvedá a poslední úsek vás přivede pod historické centrum. Před odjezdem si ověřte návaznost autobusů, hlavně pokud přistáváte večer. Nemá cenu naplánovat přílet podle nejlevnější letenky a až potom zjistit, že další cesta bude nepříjemně složitá. Při hledání letů do okolí Rimini se proto podívejte i na přílety do Boloni a porovnejte celou cestu, nejen čas v letadle.
Doprava po městě
V historickém centru choďte pěšky. Je kompaktní a auto by vám mezi hradbami stejně nepomohlo. Počítejte ale s dlažbou, schody a prudšími úseky: od Piazza della Libertà k první věži je to jiná procházka než po rovině u moře. Vezměte si boty s pevnější podrážkou. Na hladkých kamenech je to znát zvlášť po dešti.
Lanovka spojuje staré město s Borgo Maggiore pod ním. Je praktická, pokud přijíždíte odtud, a samotná jízda nabídne pěkný pohled na svah. Nespoléhal bych na ni ale jako na jediný plán návratu; aktuální provoz si zkontrolujte na místě. S kočárkem nebo při omezené pohyblivosti je dobré předem promyslet i pohyb nahoře. Krátké vzdálenosti na mapě neříkají nic o schodech.
Řidiči najdou parkoviště podél přístupových cest k centru. Vyfoťte si číslo parkoviště nebo místo, kde jste zaparkovali. Po dni v podobně vypadajících uličkách je to drobnost, za kterou si poděkujete.
Co vidět a dělat
Začněte na Piazza della Libertà. Palazzo Pubblico není jen kulisa na fotografii; právě na tomhle náměstí nejlépe pochopíte, jak těsně vedle sebe tu stojí běžný život republiky a turistický provoz. Pak zamiřte k bazilice San Marino. Nemusíte uvnitř strávit dlouho, ale po rušných uličkách je její klid příjemnou změnou.
Hlavním důvodem k výstupu jsou věže Guaita a Cesta. Guaita působí nejdramatičtěji, protože stojí přímo nad srázem. Cesta je dál po hřebeni a cesta k ní je pro mě stejně dobrá jako samotná věž. Mezi nimi vede vyhlídkový úsek známý jako Passo delle Streghe. Nespěchejte po něm s očima v telefonu: na jedné straně uvidíte střechy starého města, na druhé svahy pod skálou.
Třetí věž, Montale, je lepší brát jako cíl procházky než jako další interiér k prohlídce. Pokračuje k ní příjemná cesta, zatímco většina návštěvníků se vrací od Cesty. Pokud máte málo času, věnoval bych ho raději hřebeni než několika podobně působícím turistickým atrakcím v centru. Nabídky „středověkých“ zážitků kolem hlavních ulic umějí být hlučnější než samotné město.
Když se počasí zhorší, zajděte do Museo di Stato na Piazzetta del Titano. Dá vám souvislejší představu o místě než další obchod se suvenýry. Za zastávku stojí také Cava dei Balestrieri u Via Eugippo, prostor spojený s místní tradicí střelby z kuše. A právě poblíž Via Eugippo se dobře hledá výhled bez nutnosti tlačit se na jednom místě s celou výpravou.
Jídlo, čtvrti a praktické tipy
V centru se vyplatí sejít o ulici dál od nejrušnějšího průchodu mezi náměstím a věžemi. Podnik s výhledem může být fajn, ale neplaťte za něj automaticky, pokud chcete jen rychlý oběd. Na svačinu si dejte piadinu, tenký plněný chléb známý z celého okolního regionu. Z místních sladkostí zkuste torta tre monti, vrstvené oplatky s čokoládovým krémem. Hodí se i jako dárek, který v batohu přežije lépe než křehký suvenýr.
Historické centrum je nejživější kolem Piazza della Libertà a hlavních ulic vedoucích k věžím. Kousek stranou už bývá klidněji. Borgo Maggiore pod skalou má jiný rytmus: méně pohlednicový, zato vhodný pro chvíli, kdy chcete vidět i něco mimo kulisy jednodenního výletu. Zastavte se tam cestou lanovkou a dejte si čas na obyčejnou kávu bez výhledu, který se musí fotit.
Platí se eurem. Čas je stejný jako v Praze, takže při cestě z Česka nic nepřestavujete. V létě noste vodu; stoupání mezi zdmi dovede unavit víc, než čekáte. A pokud vám záleží na fotografiích, nechte si na hřeben i podvečer. Světlo je měkčí a hlavní nápor výletníků slábne.
Itinerář na 3 dny
První den: Přijeďte bez ambice stihnout všechny věže. Projděte Piazza della Libertà, nahlédněte do baziliky a toulejte se ulicemi kolem Piazzetta del Titano. Od Via Eugippo se podívejte do krajiny. Večer se vraťte na náměstí; po odjezdu denních návštěvníků působí úplně jinak.
Druhý den: Ráno vyrazte na Guaitu, pokračujte přes Passo delle Streghe k Cestě a podle chuti až k Montale. Na cestu si nechte dost času a svačinu, neberte ji jako rychlé odškrtnutí tří věží. Odpoledne věnujte Museo di Stato nebo delšímu obědu. Pokud se zatáhne, pořadí jednoduše obraťte.
Třetí den: Sjeďte lanovkou do Borgo Maggiore a projděte se pod úbočím Monte Titano. Pak se vraťte nahoru pro místo, které jste první den minuli, nebo si dopřejte poslední pomalou procházku kolem hradeb. Tři dny jsou na samotné památky štědré; smysl dávají hlavně tehdy, když nechcete San Marino vidět jen skrz hledáček cestou z Rimini.
FAQ
Má San Marino letiště?
Nemá. Přilétá se na letiště v Itálii, nejčastěji se při plánování cesty díváte na Rimini nebo Boloňu, a dál pokračujete po zemi.
Jak se dostanu z Rimini do San Marina?
Autobusem směrem do San Marina. Před cestou si ověřte aktuální odjezd a místo nástupu, zvlášť při večerním příletu.
Stačí na San Marino jeden den?
Na hlavní místa ano. S noclehem ale uvidíte staré město i večer a ráno, kdy je na náměstí a u věží podstatně příjemněji.
Dá se v San Marinu platit eurem?
Ano, měnou je euro. Při cestě z Itálie tedy nemusíte měnit peníze.
Jsou všechny tři věže přístupné uvnitř?
Ne. K Montale se chodí hlavně kvůli procházce a pohledu na věž zvenčí; možnosti návštěvy ostatních věží si ověřte podle aktuálního provozu.
